Můj vlastní styl - Něco na začátek
O koních jsem si už hodně přečetla. Snad z každého žánru. Zaujaly mě však články, které sdělují cosik o takzvané přirozené komunikaci. Přečetla jsem mnoho takových článků a vzala jsem si ztoho zase něco nového. Snad ve všech jezdeckých klubech bohužel nic takového neprovozují ale teť, když už mám svého koníka, to na něm mohu vyzkoušet. Nehodlám ale dělat všechno podle nějakých článků. Chci si vytvořit svůj vlastní styl komunikace s Dannym tak, aby vyhovoval mě i jemu. Některé z prvků budou stejné ale jiné se budou zcela lišit. Chtěla bych, aby mě měl Danny rád a to asi nikdy nenastane když mu budu do cilivé huby strkat železné udidlo a na hřbet mu položím sedlo, které ho bude třeba tlačit a svýrat na břiše. Neříkám, že budu hned jezdit bez sedla a bez uzdečky ale pokusím se postupně získávat jeho důvěru a přátelství. Až si budu jistá, že jsem tohoto vztahu docílila, pak odložím vše, co ho do této doby tížilo a pokusím se, aby i on měl z každé vyjižďky radost. Není totiž důležité aby si vyjižďku užil jedec ale kůň! Ale přeskočme tyto řeči, které se dozvíte snad v každém časopisu o koních. Včem tedy ten můj vlastní styl zpočívá? Tak jak už jsem řekla, důležité je aby si jízdu užil především kůň a aby se po vyjižďce těšil zase na další. Myslím si, že pokud máte s koníkem dobrý vztah, jste na dobré cestě aby jste tento můj styl uplatnily. Pokud nemáte takové štěstí a cítíte, že váš vztah není příliš dobrý...pokuste se to napravit. Ptáte se jak? No ze začátku bude dobré, když spolu strávíte více času. Ze začátku třeba nejezděte ale vemte sito jen tak na ohlávce na delší procházku. Vemte s sebou nějakou tu jeho oblíbenou dobrotu a jděte. Jděte za koňem, rozhodně ho netahejte tam, kde se očividně bojí. Pochopte ho. Na chvíli se třeba zastavte někde na louce a nechte ho popást. Vemte ho třeba i k vodě poku ji má rád. Takhle to provádějte alespoň týden dokuď nebudete cítit, že se na vás a na procházku těší. Pak si koně třeba vemte do ohrady (musí tam být sám!) a sedně te si ne něj. Nechte ho pást a chodit si kam chce. Promluvte na něj...třeba mu i zpívejte. Toto taky párkrát opakujte. Až si oba získáte lásku a důvěru jeden v druhého tak můžete třeba vyjet na kolbuště pouze na ohlávce s vodítkem. Zkoušejte ovládání pouze nohama a váhou. Vodítko nechte v klidu. Pokud vás kůň bude poslouchat skvěle na pobídky a bude dělat s ochotou vše na co mu dáte povel, můžete asi tak po týdnu (minimálně!) vyzkoušet krátkou projížďku po známém klidném úseku. Pokud bude vše v pohodě můžete trasu doplnit i o klus a cval. Fantazii se meze nekladou. Obohaťte si můj styl o vaše prvky a vytvořte si vlastní. Důležité je aby byl váš koník šťastný! Hlavně se mu hodně věnujte (prací ze země). Choďte za ním, dejte mu nějakou tu ňamku ale hlavně nepouživejte udidlo. Ze začátku třeba ano, je to třeba nutné ale pokoušejte se pomalu o absenci udidla. Mě osobně by se předmět (železný) v puse nelíbyl...Vám snad ano? Vsadím se, že 100%. Ale co má říst kůň? Ten se nemůže bránit! Buďte dobrým jezdcem a poslouchejte hlas jeho srdce. Pokud budete postupovat správně, určitě se dostaví výsledky.